Zajímavosti ze světa chemie

V posledních letech se stále častěji setkáváme s generickými léky. V lékárnách v poslední době slýcháme, že nám mohou nabídnout levnější alternativu léku, který potřebujeme. Ale co vlastně jsou generické léky a jaké jsou rozdíly mezi tímto léčivem a originálem? Ve stručnosti existuje pro každou léčivou látku vždy pouze jediné originální lék a až desítky „kopií“ generických léčiv.

Projekt Chemie je všude kolem nás (Chemistry Is All Around – Network) se zaměřuje na téma zvýšení zájmu studentů o studium chemie. Nabízí žákům i jejich učitelům širokou databázi výukových materiálů z oblasti chemie, snaží se o propojení a sdílení poznatků mezi odborníky a učiteli a o odstranění bariér mezi nimi.

Možná si říkáte, co je to za název článku. A proč je vlastně anglicky? Odpověď je celkem jednoduchá. Pod tímto pojmem si ve vyhledávačích můžete nalézt nejstarší laboratorní experiment. Tento fakt je dokonce potvrzen i v Guinessově knize rekordů. A od kdy vlastně tento experiment běží? S experimentem začal už v roce 1927 profesor Thomas Parnell, který chtěl ilustrovat překvapivé vlastnosti látek, které se denně používají.

Člověk je tvor vynalézavý a nespokojený a potřebuje neustále překonávat hranice, které mu příroda nastavila. Kupříkladu pobyt na slunci - blahodárný pro naše psychické zdraví a současná měřítka krásy - jenž ovšem nesmí trvat příliš dlouho. Aby si mohl člověk užívat sluníčka o něco déle, nezbývalo než vymyslet opalovací krém. Co tedy vlastně vynalezl a jak takový krém funguje?

Bouřka je soubor optický, akustických a elektrických jevů. Buď mohou vznikat mezi oblaky, nebo mezi oblakem a zemí. Tento oblak nazýváme cumulonimbus, případně také bouřkový oblak, nebo dešťová kupa. Bouřky označujeme podle doby, pohybu a místa jejich vzniku. Také v závisloti na jejich intenzitě a místě pozorování. Každá bouřka je tvořena nejméně jednou, tzv. bouřkovou buňkou, která prochází stádiem cumulu, stádiem dospělosti a nakonec stádiem rozpadu. Ve stádiu cumulu vystupuje masa vlhkého a teplého vzduchu vzhůru. Tento pohyb nazýváme konvencí. Vodní páry ve vzduchu se prudce ochlazují za vzniku drobných kapek, které pozorovatel ze země vnímá jako oblak cumulus.

Mnoho předmětů denní potřeby se vyrábí ze slitin různých kovů, mimo jiné i niklu. Předměty z chemicky méně odolných kovů jsou často poniklovány, aby byly odolnější vůči vodě a atmosférickým vlivům. Nikl se využívá i v mincovním průmyslu a při výrobě šperků. V poslední době však bohužel vzrůstá počet alergiků na tento kov; ti pak musejí ze svého okolí odstranit všechny předměty, které tento alergen obsahují.

Jedna z metod, jak vyrobit nanovlákna, je elektrostatické zvlákňování neboli elektrospinning. První patent tohoto principu pochází již z roku 1902 od J. F. Cooleyho z univerzity v Bostnu. Bohužel v té době ještě neexistovalo vybavení, kterým by bylo možně odhalit, že pan Cooley vyrobil nanovlákna. Na toto zjištění se čekalo dalších 80 let. Posledních asi 20 let je elektrospinning intenzivně zkoumán.

Atomová absorpční spektrometrie…? Zní to složitě, díky této technice však můžeme poměrně rychle a snadno stanovit koncentraci vysoce toxického prvku arsenu, který v současné době stále více ohrožuje zdroje pitné vody po celém světě…

Jsou ryby vždy nezbytnou součástí zdravého jídelníčku? Jaké látky obsahuje rybí maso? Může nám konzumace ryb nějak uškodit? Jaký vliv má znečištěná voda na kvalitu rybího masa? Na tohle vše a ještě na mnoho dalších otázek najdete odpověď v několika následujících odstavcích.

V posledních letech se stále více odborníků začíná zabývat zelenou chemií. Dalo by se říci, že je to řada principů, které omezují či zakazují používání, či vypouštění látek, které škodí životnímu prostředí. Jedním ze směrů vývoje tohoto odvětví je i hledání nových rozpouštědel, která by nahradila organická rozpouštědla. Mezi taková rozpouštědla patří iontové kapaliny, těmi se budeme v následujících pár řádcích věnovat.